V rámci Týdne inovací jsem společně s Michaelou Chytilovou pořádala akci s názvemFenomén značky – Inovace, dotace a patenty v roce 2016. Oslovily jsme předsedu Úřadu průmyslového vlastnictví pana Mgr. Ing. Josefa Kratochvíla s prosbou o prezentaci na této akci a on přijal.
Téma patentů, vynálezů a, inovací je tak zajímavé, že jsem panu předsedovi položila další otázky.
Pane předsedo, mohl byste přiblížit, čím se konkrétně Úřad průmyslového vlastnictví zabývá a jak byste mohli podnikatelům být nápomocni?
Úřad průmyslového vlastnictví ve smyslu své zákonné působnosti rozhoduje o poskytování právní ochrany, zejména na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky, vede rejstříky o těchto předmětech průmyslových práv a řeší případy sporné a odvolací. Kromě toho vytváří databáze tzv. patentových informací a umožňuje k nim přístup, zejména elektronickou formou. Neméně významnou je péče Úřadu o zvyšování povědomí o přínosech a optimálních způsobech využívání systému ochrany průmyslového vlastnictví k podpoře podnikání a konkurenceschopnosti, výzkumu, vývoje a inovací.
Děláte nějaké aktivity pro širší podnikatelskou veřejnost, aby se podnikatelé o tématech patentů mohli více dozvědět? Jaké si myslíte, že je povědomí české podnikatelské veřejnosti o patentech?
Natolik otevřená, na exportu svých produktů závislá ekonomika, jakou naše republika je, nemá v zásadě na výběr než se stát alespoň v některých oborech konkurenceschopnou, a to bez aktivního přístupu k systému průmyslových práv půjde jen stěží. Samozřejmě, někdo může namítnout, že např. výrobci generik mohou žít i bez vlastních patentových práv. Ano, ale jde spíše o výjimku potvrzující pravidlo. Úřad tak může k naší konkurenceschopnosti přispět především kvalitními produkty své práce, tj. kvalifikovanými, přesvědčivými a včasnými rozhodnutími o jednotlivých titulech průmyslových práv, ale i svým proaktivním přístupem k odborné veřejnosti.
V oblasti zvyšování povědomí o průmyslových právech Úřad v rámci úkolů vyplývajících ze Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období let 2012-2020 a navazující Národní inovační strategii ČR trvale podporuje spolupráci s podnikatelskými inkubátory, inovačními centry, vědecko-technologickými parky, centry pro transfer technologií a dalšími obdobnými subjekty, zejména pro zvyšování informovanosti podnikatelů o podmínkách, přínosech a možnostech získávání ochrany duševního vlastnictví. A protože potenciálním inovátorem může být v zásadě každý, věnuje Úřad dlouhodobě mnoho úsilí vzdělávání mladé generace v tomto ohledu na všech úrovních škol. Povědomí veřejnosti se tak nepochybně zvyšuje, nicméně vzhledem k trvalému vývoji v této oblasti nelze v tomto úsilí polevit.
Dá se říci, pro jaký obor/nápad se vyplatí mít patent?
Vynálezy vznikají ve všech oblastech techniky a ve všech oblastech se tak vyplatí mít patent, pokud je o něj usilováno na základě zralé úvahy. Kromě toho, že vynález musí být patentovatelný (světově nový a vynálezecký), by především měl mít komerční potenciál.Sebegeniálnější vynález a na něj udělený patent, po kterém není poptávka, má samozřejmě pro jeho majitele menší hodnotu než takový, který stav techniky sice až tak moc neobohacuje, ale na druhé straně má výrazný komerční úspěch (Rubikova kostka). Podle statistiky Mezinárodního úřadu duševního vlastnictví v Ženevě bylo v roce 2015 podáno nejvíce mezinárodních přihlášek (PCT) v oborech digitální komunikace, počítačové techniky, energetiky, lékařské techniky a léčiv.
Jak probíhá celý proces patentování a jak je finančně náročný?
Získání patentu v ČR předpokládá zpracování přihlášky vynálezu (zpravidla za pomoci patentového zástupce) a přihlášení u našeho Úřadu. Úřad pak prověří, zda předmět přihlášky je světově nový a splňuje další podmínky patentovatelnosti, přihlášku po uplynutí osmnácti měsíců od data podání zveřejní a pokud přihláška a její předmět vyhovuje všem předepsaným požadavkům, udělí patent. Patent může být udržován v platnosti maximálně 20 let. Oznámením o udělení patentu získá jeho majitel výlučná práva (pouze na území ČR) a může tato práva prosazovat, poskytnout k patentu licenci nebo ho prodat.
Za řízení o udělení patentu se platí správní poplatky, které se pohybují v řádu tisíců korun. Udržování patentu pak představuje částku o řád vyšší. Ještě o řád vyšší pak představují nákladyna zahraniční ochranu téhož vynálezu. Pokud je využito služeb patentového zástupce, pak samozřejmě k uvedeným nákladům přistupují i náklady na zastoupení.
Dá se říci, co mít připravené dopředu a čeho se naopak vyvarovat?
Jak už jsem uvedl, jednou z nezbytných podmínek patentovatelnosti technických řešení je jejich světová novost. Pokud tak nemá jít o marnou investici, pak je nanejvýš vhodné se před zahájením výzkumných, vývojových a inovačních prací přesvědčit, zda shodné či velmipodobné technické řešení již ve světě neexistuje. K tomu slouží běžně dostupné a patentové databáze, zejména databáze Espacenet, v níž lze snadno provést rešerši ve více než 90 milionech patentových dokumentů z celého světa, navíc s možností strojového překladu. Pro vytvoření nového technického řešení je pak třeba zvolit správnou strategii jeho ochrany.
Zásadní otázka – patentovat či nepatentovat – co doporučujete?
K této otázce jsem si již v podstatě vyjádřil. Mohu tak pouze dodat, že variantou k patentové ochraně je utajení vynálezu. I tato forma ochrany má své opodstatnění a je využívána, má však svá značná rizika (monopolní postavení končí náhle prozrazením, resp. nezávislým vynálezem téhož někým jiným).
Jak to vypadá s patenty ve srovnání s předchozími lety? Má počet vzrůstající tendenci?
V roce 2015 bylo u Úřadu průmyslového vlastnictví podáno 952 přihlášek vynálezů, 1446 přihlášek užitných vzorů a 352 přihlášek průmyslových vzorů. Nedošlo tak ve srovnání s předchozími lety k nějakému významnému posunu, a to v obou směrech. Ve srovnání s vyspělými evropskými zeměmi je to stále řádově méně. Tak např. v Rakousku bylo ve stejném období podáno cca 12 000 patentových přihlášek, 8700 průmyslových vzorů, ale výrazně méně přihlášek užitných vzorů, konkrétně 550.
Větší vypovídací hodnotu však mají čísla týkající se tzv. mezinárodních přihlášek vynálezů, podávaných na základě Smlouvy o patentové spolupráci (PCT), týkajících se významnějších řešení, které vyžadují ochranu ve více zemích. Tak v roce 2014 podali naši přihlašovatelé 189 mezinárodních přihlášek, Německo 18008, Francie 8319, Velká Británie 5282, Švýcarsko 42018, Finsko 1815 a Rakousko 1387.
Který stát je nejvíce aktivní v počtu patentů a užitných vzorů?
Podle již zmíněné statistiky mezinárodních přihlášek (PCT) první místo drží USA následované Japonskem. V posledních letech se však dere kupředu především Čína, která v současnosti již jasně vede v počtu národních přihlášek vynálezů i užitých vzorů.
Co Vy osobně považujete za nejlepší vynález, který se Vám nejvíce líbí?
Na Vaši otázku se nedá jednoznačně odpovědět, natož si vybrat vynález, který se mi líbí. Od počátku lidské civilizace vzniklo na světě velké množství vynálezů, které nebyly nijak chráněny, a přesto měly a dodnes mají obrovský význam pro rozvoj společnosti. Vždy mám radost z vynálezů, na nichž se podílely české ruce, jsou komerčně úspěšné a mají ekologický přínos nebo pomáhají léčit nemoci.Napadají mne např. v České republice komerčně nejúspěšnější vynálezy prof. Antonína Holého v oblasti léčivých přípravků a vynález kapalinové turbíny Miroslava Sedláčka, který je mezi 15 nominovanými na prestižní Evropskou cenu pro vynálezce 2016.
Jak vnímáte české podnikatelské prostředí v současné době?
Příčin, proč je ochrana průmyslového vlastnictví u nás stále ještě nedoceněna, je celá řada. Za hlavní považuji nedostatečné povědomí o výhodách, zejména finančních, které optimální používání, zejména patentového systému může přihlašovateli přinést. Naši podnikatelé, manažeři, vývojáři a výzkumní pracovníci sice mnohé slyšeli o vysokých nákladech a špatné vymahatelnosti patentů. Méně však vědí o způsobech, kterými z využití patentového systému naopak získat nemalé peníze. V poslední době se však situace zlepšuje, zejména v akademické sféře, kde se využívání ochrany průmyslových práv dostalo mezi kriteria hodnocení její úspěšnosti.
Teď se zeptám na Úřad průmyslového vlastnictví – co se Vám za dobu Vašeho působení nejvíce povedlo, na co jste hrdý? Jaké máte plány do budoucna?
Na Úřadě pracuji mnoho let a zažil jsem i období socializmu, kdy jeho vedení bylo více politické než odborné. Od roku 1990 byli v čele Úřadu vysoce uznávaní odborníci z oboru průmyslového vlastnictví Ladislav Jakl a Karel Čada. Jsem hrdý na to, že jsem se od nich mohl mnohé naučit a úzce s nimi spolupracovat. Úřad prošel za posledních více než 25 let významnými změnami, rychle se přizpůsobil standardnímu tržnímu prostředí a stal se znovu významnou součástí světového systému průmyslového vlastnictví. Mojí vizí do nejbližší budoucnosti je ve funkci předsedy správní rady nově založeného Visegrádského patentového institutu (VPI) zajistit úspěšné zahájení jeho činnosti. Pod hlavičkou VPI budou patentoví examinátoři našeho úřadu nově provádět mezinárodní rešerše a předběžný průzkum u mezinárodních přihlášek podaných zejména českými přihlašovateli. Uspět v této vysoce odborné činnosti je pro mne a jistě i pro ně velká výzva.
O KOMUNIKACI:
Jistě hodně přednášíte, vzpomenete si na Vaši úplně první prezentaci na veřejnosti? Jaké to bylo? Měl jste trému?
Pokud si dobře vzpomínám, první přednášku na téma ochrany průmyslového vlastnictví jsem měl v roce 1992 jako lektor specializačního studia Institutu průmyslověprávní výchovy. Jistě jsem trému měl, ale ne takovou, aby mi příliš utkvěla v paměti. Jak říkají odborníci, přiměřená tréma je vždy ku prospěchu. Jak ji zvládám? Jednoduše. Před zahájením každého vystoupení na veřejnosti se několikrát zhluboka nadechnu.
Děkujeme panu předsedovi a Úřadu průmyslového vlastnictví za poskytnutí prostor, za jeho prezentaci a za zodpovězení otázek.
Zde jsou další kontakty a zajímavé odkazy.
Web: Úřad průmyslového vlastnictví
Facebook
Email: jkratochvil@upv.cz
Databáze Espacenet
Visegrádský patentový institut
www.patentuj.cz
Mgr. Ing. Josef Kratochvíl
Předseda je zaměstnán v úřadu od roku 1986 a prošel několika pozicemi:
2009 – dosud předseda Úřadu
1999 – 2009 náměstek předsedy
1996 – 1998 zástupce ředitele odboru patentových informací
1993 – 1995 vedoucí oddělení patentových fondů
1986 – 1992 průzkum patentovatelnosti
Předseda Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze, člen vědecké rady Metropolitní univerzity.
Pan Josef Kratochvíl je zkušeným odborníkem v oblasti průmyslových práv. V Úřadu průmyslového vlastnictví pracuje od roku 1986, nejprve v patentovém průzkumu a v oblasti patentových informací, později jako náměstek předsedy pro patentové informace, mezinárodní spolupráci a ekonomiku. Od roku 2009 je předsedou Úřadu průmyslového vlastnictví. Je členem správní rady Evropské patentové organizace a předsedou jejího výboru pro technickou spolupráci. Je předsedou správní rady Visegradského patentového institutu.
Vystudoval Fakultu strojní ČVUT a Právnickou fakultu UK v Praze. Absolvoval řadu krátkodobých a střednědobých zahraničních stáží, včetně stáže u Evropského patentového úřadu a studijních pobytů v USA a Francii. Publikuje, aktivně se účastní vzdělávacích akcí a konferencí z oblasti ochrany průmyslových práv, inovací, výzkumu a vývoje. Externě přednáší na Metropolitní univerzitě v Praze.
